After dark

18. srpna 2014 v 12:18 | Samyueru Okazaki

Tak je to tu. TOLIK slibovaná povídka. Snad se bude líbit. ENJOY! WARNING: 15+




Když se vzbudil, zjistil, že je sám.
"Rukio?" Bez odpovědi. Vstal, aby se mohl obléknout a upravit. Hned na to zamířil do jeho skromné koupelny. Stále o ní přemýšlel. Kam mohla zmizet? To byla ta otázka. Za stálých myšlenek začal ústní hygienou. Poté co byl hotov, si šel připravit snídani, kterou tvořily kukuřičné lupínky (lupínky XD) a trocha čaje. Po snídani zvednul svůj mobil a bez váhání vytočil číslo.
"Je nám líto, ale volaný účastník se nehlásí."
"No to si děláš srandu!" Zuřivě mobilem mrsknul po gauči, aniž by mu došlo, že mobil se odrazí a srazí vázu stojící na stole. Chvilku stál jak tvrdé y a kulil oči. Přeci jenom to bylo docela umění hodit mobilním telefonem o gauč pod takovým úhlem, že se odrazí a sejme vázu stojící o dva metry dál na stole. S rozběhem k váze už byly nadávky slyšet i u sousedů. Po uklizení způsobeného nepořádku vzal klíče a vyšel ven. Přelom jara a léta bylo krásné období, které zbožňoval. Účel jeho procházky byl prostý: popřemýšlet a provětrat si hlavu. Jako shinigami to neměl jednoduché. Když zrovna nelikvidoval hollow, musel papírovat. Volný čas skoro neměl, a když ano, trávil ho s Rukiou. Zrovna dnes si myslel, že spolu stráví pěkný den a obohatí si to o večer se speciálním programem. Druhá část plánu by se dala naplnit, ale jen za předpokladu, že by se do setmění ukázala. Neprocházel se ani hodinu, když začala bouřka. Ohavně silná. Vzhlédl k nebesům a zaklel. S tím se rozeběhl k sobě domů. Jelikož běhat uměl, byl doma během chvilky. Otevřel a vstoupil do svého soukromého ráje. Na rozdíl od venkovní teploty, která se s bouřkou zmenšila, bylo tady hezky teplo. Shodil ze sebe promočenou bundu a triko, již také nacucané vodou. Dále následovaly boty a ponožky. Nechal si na sobě jenom kalhoty se spodním prádlem, protože ty to odnesly nejmíň. Vyrazil na cestu k posteli, prošel obývákem a pak konečně otevřel dveře do cílové destinace. Jeho tok myšlenek při vchodu do místnosti cosi vyrušilo.
"Ahoj!" Zezadu se mu někdo přilepil na záda. Škubnul sebou.
"Doprdele! Já sem se lek!" Za ním se ozvalo lehké chichotání. "HEJ! Nesměj se mi! Na celej den zmizíš a pak se najednou objevíš v mim pokoji. To neni fér. A kdes vůbec byla?" Otočil se k ní, objal okolo pasu a podíval do očí.
"U bratra. Říkala jsem ti to, ale to bys musel občas poslouchat hlupáčku." Zasmála se a dala mu letmý polibek na rty.
"Aha! TO bylo poslední místo na který bych si vzpomněl! Ale mohlo mě to napadnout." Sklonil se, ale tentokrát polibek nebyl letmý, ale o něco delší s náznakem toho, že chtěl víc. Rukia mu to ale nedovolila.
"To si necháme na večer. Musím jít uvařit něco k večeři." I když nerad, musel jí pustit, protože o hladu se nedá myslet, pracovat ba ani odpočívat. Rukia odhopkala do kuchyně a Ichigo (že sem to jméno řek ale brzo co?) se vrátil do obýváku, kde zapnul TV a líně se rozvalil na gauč. Po nějaké půlhodině se opět ozvala Rukia.
"VEČEŘE!"
"Už běžim!" Posadil se naproti ní a pustil se do jídla. Jako první dojedl taky on, ale počkal, než dojí i ona, a až potom odnesl talíř ke kuchyňské lince. Poté Rukia navrhla:
"Půjdem se koukat na nějaký film?"
"Hrozně rád." Ichigo moc dobře věděl, který film má Rukia nejradši, neváhal a pustil ho. Znal ho už nazpaměť, no, rozhodl se to ještě jednou přetrpět. Film měl něco přes dvě hodiny, tudíž slušný zabiják času. Když se začínalo zdát, že se táhne donekonečna, konečně vyběhly titulky. Jeho šance spočívala na této chvíli.
"Tak co budeme dělat teď?" Bylo víc než jasné, že to řekne. Ichigo se na ní laškovně podíval a tiše řekl:
"Já bych jeden nápad měl…" S tím jí opatrně povalil pod sebe. Na oplátku se na něj jen usmála a nechala, ať se činí. Ichigo neváhal a přes hlavu jí přetáhl tričko, které na sobě měla. Zastavil se u podprsenky. Vždy mu dělala problémy. Dnešek byl až zajímavou výjimkou. Zvládl to dokonce jednou rukou. Druhou už hladil jemnou pokožku na břiše své dívky. Vpil se do jejích hebkých rtů. Přidával na dravosti polibku a nedočkavě čekal, kdy mu pootevře rty. Když se tak stalo, neváhal a kousek po kousíčku začal prozkoumávat její ústní dutinu chutnající přímo nezměrně báječně. Začal hladit její křivky svými horkými dlaněmi. Rukia mu začala tichounce vzdychat do pusy. Aniž by jejich polibek rozpojil, vzal jí do náruče a odnesl do ložnice, kde jí opatrně položil na postel. Ruki neváhala a začala mu pomalu stahovat kalhoty. Fakt že nejenom spodní prádlo ale i kalhoty mu začaly být těsné, byl nepřehlédnutelný. Ichigo mezitím rozpojil jejich polibek, aby se mohl začít věnovat bradavkám. Jednu laskal rty a druhou mnul mezi prostředníčkem a palcem. Na oplátku k jeho uším doléhaly steny Rukii. Znělo to jako ta nejkrásnější hudba. Pokračoval jazykem níže k pupíku. Ten byl obdarován lehkým podrážděním jazyka. Pak pokračoval níže. Pomalu a něžně začal stahovat kalhoty i se spodním prádlem. Poté začal opečovávat její jeskyňku. Užíval si tu chuť. Nepřestal dokuď ji nedohnal až za hranice možností. Ještě doznívající orgasmus Rukie nedovolil převzít iniciativu, patrně by jí to ani Ichigo nedovolil. Odhalil tedy své ztopořené mužství a pomalu do ní začal pronikat. Všimnul si jak se Ruki kouše do spodního rtu.
"Nedělej to. Chci tě slyšet." Rukia tedy přestala křečovitě svírat ret mezi zuby. Ichigo nechal chvilku, aby si zvykla, potom začal přirážet. Postupně zrychloval tempo.
"I…. Ichi…… Ichigooooo…" Rukia vzdychala jeho jméno stále hlasitěji. Oba se blížili k vrcholu závratnou rychlostí. Ichiga napadla jediná věc.
"Breš..ACH…Bereš antikoncepci?"
"JO!" S tím se Rukia napjala jak luk a přešla onu hranici. Ichigo nevydržel stáhnutí jejích svalů a udělal se. Poté z ní vyšel, setřel si pot z čela a znaveně se vedle ní rozplácl. One se k němu přitulila. Nemohla si odpustit říci to klišé.
"Byl jsi úžasný." Nakonec, byla to pravda.
A takhle spolu usnuli v náručí.



Je to krátké ale co no. Jako první povídka to musí ztačit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | E-mail | Web | 19. srpna 2014 v 18:51 | Reagovat

Tak, jsem tu :33
máš to tady supeeer :'3
povídka? na to, že je to tvůj (zřejmě) první počin, mi nezbývá nic než zatleskat :***
chňááá, přidávám do oblíbených blogů! :333

2 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | Web | 19. srpna 2014 v 20:44 | Reagovat

Arigato gozaimasu. A ano. Je to první povídka v historii lidstva kterou moje osoba vytvořila. Jo a co bych měl napsat jako další? Potřebuji inspiraci a povídka na přání je na tohle nej. Napíšu ti co si řekneš. Arigato gozaimasu.

3 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | E-mail | Web | 19. srpna 2014 v 21:23 | Reagovat

mě je to upřímně úplně jedno :3
máš takový originální styl psaní, který mi hnedka přirostl k srdci, takže si přečtu cokoliv :'3

4 TvujKamosMarek TvujKamosMarek | 22. září 2014 v 22:24 | Reagovat

Super

5 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | Web | 25. září 2014 v 21:44 | Reagovat

[4]: srsly?!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama